
Po přesunu z Bornea nás čekaly nejprve 3 dny v hlavním městě Malajsie, Kuala Lumpur - vyměnily jsme bornejsou džungli za džungli městskou. Veškerou tradiční dopravu jako letadlo z Kuchingu, pak autobus a vlak jsme zvládly na jedničku, a kolem desáté večerní jsme se dostaly až k našemu hostelu v čínské čtvrti. Tímto bych chtěla poděkovat jednomu místnímu taxikáři, který nás ochotně a naprosto přesně odnavigoval na adresu našeho hostelu (v průvodci se o taxikářích v KL moc pěkných věcí nepsalo, takže nás to velmi mile potěšilo). V hostelu jsme obsadily náš pokoj pouze pro 3, a soukromě jsme si ho přejmenovaly na celu - byl zařízen dost spartánsky, kovové postele, jeden stolek, žádné skříňky, betonová podlaha a okno, které vedlo do chodby :-). Ovšem matrace byly měkké, přikrývky jsme si v recepci vyprosily, větřák foukal, ve sprchách teplá voda většinou tekla, takže pro naše účely to bylo místo více než vyhovující (a tentokrát jsme tam hodlaly zůstat celé 3 noci, samy jsme tomu sotva mohly uvěřit, že nás nečekají další okamžité přesuny). Bonusem byl bar na střeše, který jsme hned ten večer vyzkoušely - nebyl z něj sice nějaký super výhled, ovšem bylo příjemné si posedět s plechovkou piva v mírném večerním malajském vánku.
 |
| Murugan statue |
|
První den jsme hned poránu vyrazily na místo zvané Batu Caves, což je komplex jeskynní a jeskynních chrámů asi hodinu cesty od KL. Dominantou viditelnou už z dálky je obrovská zlatá socha hinduistického boha Murugana, se svými 42 metry je to nejvyšší Murugan na světě. Když jsme se dost naobdivovaly (a nafotografovaly) této sochy, vystoupaly jsme 272 schodů až do samotné jeskyně. Čekaly jsme mírné ochlazení, ale nedostavilo se. Samotná jeskyně působí monumentálně, ale malé nedostatky atmosféru poněkud ruší - například hned po vchodu do jeskyně je tam postavená obludná budka se střechou z vlnitého plechu, která se ukázala být prodejnou suvenýrů. Také byla jeskyně dost nepřirozeně vybetonovaná a vybavena ošklivým oprýskaným zábradlím (o odpadcích a dalších pozůstatcích návštěvníků ani nemluvě). Je prostě vidět, že Malajsie je teprve rozvojovou zemí, turisty se snaží na památky nalákat, ale ještě jí chybí vychytat některé věci a detaily. Odpoledne jsme si nejprve daly polední spánek překlenující horké hodiny, navečer nás při cestě z pošty chytla ohromná bouřka s průtrží mračen (já jsem si chytře pláštěnku zapomněla na hostelu, takže jsem byla durch, než jsme se mohly schovat do stanice metra). Neustávájící déšť nám změnil plány, daly jsme si tedy večeři v jedné restauraci na hlavním nádraží, a večer už jsme si pouze prošly trh v čínské čtvrti - největší hustota padělků na čtvereční metr, jaké jsem kdy viděla (od Gucciho po Apple).
 |
| Petronas Towers |
Den druhý byl zejména ve znamení nejvýznačnějšího monumentu v KL, Petronas Towers. Jedná se o dvojici mrakodrapů o výšce 452 metrů, mezi lety 1998 a 2004 šlo dokonce o nejvyšší budovy na světě, pak je překonala taiwanská Taipei 101, aktuálně jsou 5. nejvyššími budovami na světě (ale stále jsou nejvyšší pokud jde o budovy-dvojčata). Navštívily jsme je nejprve ráno za denního světla, a poté i večer, kdy jsme si je ještě prohlédly z přilehlého parku, kde jsme dlouhou dobu jen tak seděly a kochaly se krásným prostředím se svítícími mrakodrapy, stříkající fontánou a vlahým tropickým vzduchem. V mezičase mezi ranní a večerní návštěvou jsme se podívaly ještě k druhé význačné budově, Kuala Lumpur Tower, která se využívá pro telekomunikační účely. Také jsme okoukly trochu místní architektury na náměstí Merdeka, kde jsme se nutně musely vyfotit s nápisem I love KL (za tímto účelem jsme si také zakoupily stejná trička s totožným nápisem). Stihly jsme ještě i návštěvu Národní mešity Malajsie, kde jsme si opět vyzkoušely krásně barevné nápisy i s burkami, které nám daly zelenou k návštěvě vnitřku mešity. Ani tradiční polední spánek jsme nevynechaly, takže je jasné, že jsme toho za celý den stihly opravdu dost, a do balení saků i paků zpátky do útrob batohů se nám moc nechtělo - ale bylo to třeba, dohodly jsme se, že další den hned poránu sedneme na autobus, který nás doveze do nedalekých hor Cameron Highlands. Tímto se tedy skončila další část naší výpravy, a Kuala Lumpur v nás zanechalo velké množství moc pěkných dojmů.
 |
|
 |
|
 |
|
0 komentářů:
Okomentovat