Singapur

Marina Bay Sands v pozadí

Poslední tři noci z našeho více než dvoutýdenního cestování jsme strávily v Singapuru, malinkém státu nacházejícím se na jižním cípu Malajského poloostrova. Vypravily jsme se tam přímo z Cameron highlands, ale doprava se nám mírně zkomplikovala, opět v důsledku čínského Nového roku. Z hor jsme nejprve bez problémů dojely autobusem do města Ipoh, odkud jsme si chtěly zakoupit lístky přímo do Singapuru. Ovšem všichni z mnoha prodejců se na nás usmívali jako na blázny - náš požadavek jet hned večer se nesetkal s pochopením, všechny spoje byly bez výjimky plně obsazené. Nakonec jsme tedy vzaly zavděk aspoň lístky do Johor Bahru, což je vlastně malajské město přímo hraničící se Singapurem (než jsme se dostaly na to správné nástupiště pro autobus do JB, docela nám to dalo - byl tam ohromný chaos, a to i přes značně pokročilou večerní hodinu, a ani prodejce lístků nám moc neporadil, posílal nás od čerta k ďáblu). Z Johor Bahru už je to jednoduché, několikrát do hodiny tam jezdí do Singapuru autobusy, které na vás počkají na celnici, a pak vás dovezou až do centra.

Hned po přejezdu hranic jsme pocítily výrazný rozdíl mezi rozvojovou, chudší Malajsií a vyspělým a bohatým Singapurem. Veškeré prostranství v Singapuru byla upravená, nikde žádné hromady odpadků, naopak plno zeleně a upravených parků (i kvalita silnice byla mnohem lepší :-)). Pobavil nás název místní veřejné dopravy, který zní SMRT (Singapore Mass Rapid Transport) - nástup do metra či autobusu s nápisem SMRT na boku má zvlaštní kouzlo :-). V hostelu jsme se bez problémů ubytovaly (ze všech našich hostelových zkušeností tento byl rozhodně nejluxusnější, vše nové (z Ikey :-)), dokonce tam bylo zdarma k využití masážní křeslo. My jsme se rozhodly, že polední horko přečkáme v nejbližším bazéně (protože Singapur patří k místům s největší hustotou veřejných plaveckých bazénů). Ukázalo se to být pravdivé, hned několik nedalekých zastávek autobusu mělo v názvu "bazén", tak jsme si jeden vybraly - bylo to velmi přijemné, vstup za 1 dolar (15 korun), čístá a teplá voda, dokonce jsme také zahlédly svalnaté Asijaty (a to se opravdu jen tak někde nevidí :-)).

Merlion, v pozadí hotel MBS

Když se přiblížilo pozdní odpoledne, sbalily jsme se, a rovnou jsme vyrazily na podvečerní procházku po Marina bay, zálivu, který je asi srdcem celého Singapuru (minimálně my jsme to tak vnímaly). Celé místo nás ohromně nadchlo, bylo to tam čisté, vzdušné, příjemné, velice to připomínalo Evropu (Alča nazvala Singapur asijským Londýnem, což je asi poměrně trefné) - celkově se ta atmosféra moc špatně popisuje slovy, ale byla jednoduše úžasná. Mezi dominanty celého zálivu patří Merlion, maskot města v podobě lva kříženého s ryby, a pak také samozřejmě Marina Bay Sands. To je hotelový komplex, který je proslulý svou vyhlídkou ve výšce 200 metrů - na vyhlídce se také nachází bazén, který je postaven tak, že končí na hraně (a člověk má tedy pocit, že u kraje bazénu ho čeká vodopád - bohužel je tato kratochvíle dostupná pouze pro hotelové hosty). Promenáda lemuje celý záliv kolem dokola, jsou to aspoň dva kilometry širokého chodníku, kde se mezi turisty proplétají nadšení joggeři a zamilované páry. Celou trasu jsme pomalým tempem prošly, a hned jsme také věděly, že ještě minimálně jednou se tam chceme podívat - to už o něčem svědčí.

Extrémní barvy v Malé Indii

V dalších dvou dnech jsme si prochodily jednotlivé zajímavé části Singapuru - čínskou čtvrť, indickou čvrť Little India, arabskou oblast, a také historické centrum. Opět, vše bylo krásně upravené, všude byly asijsky netypické barevné domky s ještě barevnějšími okenicemi - ale pravdou je, že opravdová Asie pak vypadá dost jinak (my jsme to třeba hodně vnímaly v Chinatown, které se našim zkušenostem z Taiwanu opravdu nepodobalo - i tržiště byla oproti taiwanským takové rozlehlé a poměrně přehledné, bez toho typického cvrkotu a chaosu). Ovšem i tak jsme byly nadšené, bylo zajímavé si v průběho jednoho dne prohlédnout místní křesťanské kostely, muslimské mešity i hinduistické chrámy (často jsme se uvnitř těchto náboženských budov chladily, případně odpočívaly a nasávaly poklidnou atmosféru). Počasí by sice spíše nahrávalo nějakému pobytu u vody, ale nejbližší pláž je až na jednom z přilehlých ostrovů, a tak jsme si ji vzhledem k omezenému času odpustily, a i v tropických vedrech jsme se spíše potloukaly po městě (a rozhodně jsme toho nelitovaly). Jinak Singapur má dost ideální podnebí - letní průměrná teplota 32°, zimní "pouhých" 30°, deště jsou poměrně časté, ale málokdy trvají déle než hodinu.

Noční Marina bay

Náš poslední večer jsme strávily, jak jsme si dříve slíbily, opět na promenádě u Marina Bay. Navečeřely jsme se tam v jednom jídelním koutku, a pak jsme se opět pouze kochaly krásným osvětleným zálivem. Tentokrát jsme měly v plánu v 8 večer být u hotelu Marina Bay Sands, kde se pravidelně odehrává vodní laserová show "What a wonderful world". Do vodní tříště jsou vysílány různé obrazy nebo barevné paprský, k tomu hraje muzika, a celé je to moc hezké (ale jelikož jsme chtěly být co nejblíže, také jsme po skončení celé show byly poměrně navlhlé - vodní sprška popohnaná větrem nás trochu neočekávaně osvěžila). Tímto jsme prakticky ukončily celé naše cestování - poslední den už nás čekalo pouze čekání na odpolední let (abychom si ho zkrátily, strávily jsme ho na bazénu). Téměř pět hodin letu uběhlo poměrně rychle ("žravé" žolíky se dají hrát i v letadle, samy jsme si to vyzkoušely :-)), a asi v 9 večer už nás opět přivítala chladná náruč Taipeie. Musím tuto cestovní část ukončit tím, že to byly neuvěřitelně zajímavé a perfektní dva týdny, kdy jsem zažila tolik věcí, že bych o tom mohla vyprávět hodiny a hodiny. Asie je opravdu úžasnou destinací pro cestování, mohu ji vřele a bez jakýchkoli připomínek doporučit.