Následuje nesetříděný seznam toho, co mě prozatím při pobytu v Taipei zaujalo či překvapilo.
Teploty se tu teď pohybují kolem 30°C - to je samo o sobě dost, ovšem vysoká vlhkost ovzduší pobyt venku ještě ztěžuje (asi by se to vážně dalo přirovnat k tropickému pavilonu v zoo ve Dvoře - ovšem mám dojem, že tady jsou ještě vyšší teploty). Na jedné stránce s předpovědí jsem našla i kolonku "pocitová teplota" - tedy teplota taková, jakou ji člověk vnímá při spojení skutečné teploty a vlhkosti - a ta už dosahuje i 40°C.
Je také zajímavé, že slunce přímo svítí málokdy - většinou je dost zamračeno, občas sprchne (no, někdy nás to i pěkně proleje :-)). Déšť vůbec je velmi nevyzpytatelný, z minuty na minutu přijde tropický liják, už jsem i zažila situaci, kdy bylo krásně modro, slunce svítilo, a stejně mi pršelo na hlavu (byl to takový zvláštní pocit :-)). Na videu se můžete podívat, jak vypadá asijský déšť :-).
S počasím souvisí i téma deštníkové. Jeden jsem si koupila hned po příletu, a stal se už pravidelnou součástí mého vycházkového vybavení (jak už jsem říkala, u deště tu člověk neví dne ani hodiny). Ovšem místní je nepoužívají pouze jako deštníky, ale při občasných slunečných chvílích i jako slunečníky. Frčí tu totiž móda světlé až bílé pleti (takže pro ty, kdo se špatně opalují - přijeďte do Asie, budete tu in ;-)), a tak se ženy i dívky nejrůznějších věkových kategorií snaží ze všech sil slunečním paprskům vyhnout (ovšem zacházejí i dal, používají různé přípravky pro bělení pleti, má buddy mi dokonce říkala, že se dá jakási bělící látka aplikovat i injekcí). No, je vidět, že jiný kraj, jiný mrav.
- Obchody, krámky, podloubí
 |
| Noční ulice |
Když člověk prochází městem, ať už to jsou nejzapadlejší uličky, nebo hlavní třídy, všude je, jak bych tak řekla, přeshopováno. Domy tu jsou většinou postaveny tak, že poschodí od druhého patra výše přesahují první, takže víceméně všude se procházi dá se říct podloubími - a ty jsou nacpané obchody nejrůznějšího druhu, jeden vedle druhého. Od nejrůznějších jídelen, rychlých občerstvení, tea shopů až k opravnám motorek, prodejnám telefonů, zverimexům, a tak dále. Většinou je člověk překvapen, co všechno při pouhé procházce ulicemi uvidí - nějak tu není v módě něco jako předsíně, čekárny a podobně, takže se vám může běžně stát (jako nám včera), že přes výlohu sledujete zubaře přímo v akci. Také je zvláštní, že se tu často nachází v jedné ulici několik různých obchodů jednoho druhu - už jsem zažila vedle sebe 4 kadeřnictví, a jinde zase bylo v rozmezí 50 metrů pět prodejen zvířat (u nás jsou ve zverimexech za výlohou tak maximálně křečci, tady jsou to koťata a štěňata, a to ve všech případech extrémně roztomilá - ale asi je lepší moc nepřemýšlet nad tím, co se s nimi stane, když si je zavčas nikdo nekoupí).
- Skútry, potažmo dopravní situace
 |
| Místní klasika |
Jako jsou jiná města typická například mnoha cyklisty, v Taipei je rozhodně nejpoužívanějším invididuální dopravním prostředkem skútr. Jsou prostě všude - parkují na okraji chodníků, projíždí uličkami, kličkují nočními tržišti. Je možné tu vidět i celou rodinu (tím myslím tátu, mámu, a dvě malé děti), jak na jednom skútru poklidně čeká na zelenou. Jinak semafory tu fungují klasicky, ale jako bonus se při zelené objeví ještě časomíra, která odpočítává dobu do další červené (to se mi líbí, rozhodně bych to zavedla i tady). Ovšem ani zelená na semaforu neznamená, že kolem vás nebudou projíždět auta či motorkáři, pokud zrovna na mají zelenou a odbočují přes váš přechod (člověk se musí
 |
| Rodinka na skútru |
trochu obrnit, je to dost o zvyku, na začátku jsem z toho byla mírně vyplašená :-)).
 |
| Skůtr, kam se podíváš |
Doprava z celkového pohledu se zdá dost šílená, nepřehledná a chaotická - ovšem místní jsou na to zřejmě zvyklí, mix aut, autobusů, skútrů a taxíků tu funguje svým zvláštní nesystematickým systémem bez nějakých výraznějsích karambolů. Jinak taxíků tu jezdí nepředstavitelné množství, jsou žluté, a když si ho odmávnete, ochotně zastaví kdekoli - na přechodu, těsně za křižovatkou...:-). Je vlastně štěstí, že jich je tu tolik - veřejná doprava končí mezi jedenáctou dvanáctou, a nic jako noční spoje neexistuje - proto jsou služby taxikářů využívány hojně.
0 komentářů:
Okomentovat