Po-bornejské období

Kampus za deště

Návrat ze slunného Bornea do zpět reality byl opravdu tvrdý - dá se říct, že co jsem se vrátila, tak vlastně v kuse prší, mží či alespoň poprchává (a často se o tom nedá mluvit nijak jinak než jako o slejváku), slunce si s námi úspěšně hraje na schovávanou, a telploty se těm bornejským ani nepřibližují (je tu stabilních 19°- 20°C). Co jsme se bavily s místa znalými kamarády, tak nám oznámili, že nejdeštivější město na Taiwanu je Taipei, a nejdeštivější oblastí Taipeie je district Muzha. No a můžete hádat třikrát, ve kterém districtu by se asi tak naše škola mohla nacházet - ano, správně, Muzha :-). A když mluvím o vytrvalém dešti, tak to opravdu myslím tak, že mi celý den bez přestávky kapky buší do okna - a pak třeba i přes noc a celý další den. Kromě toho tu na mě zuby cenily mé povinnosti, kterými jsem se před Borneem nestihla (nebo nechtěla :-)) tak úplně zabývat. Čili jsem většinu z posledních dnů strávila buď ve škole, případně na koleji u počítače prací na různých projektech či studiích.

Ale dnes (neděle 20.listopadu) na nás zpoza mraků zase po dlouhé době slunce vykouklo - a tak jsem si od trénování čínských slovíček udělala vycházku do části kampusu na kopci, abych si udělala taky několik pěkných fotek. Jakmile slunce trochu vykoukne, okamžitě se ulice a promenády zaplní lidmi, kteří si chtějí vychutnat příjemné změny.A nutno říci, že troška slunce změní naprosto vše - i ta deštivá Taipei se najednou zdála být příjemným místem :-).

Apple je tu in

Jedním z mých úkolů bylo vypracovat analýzu společnosti Apple, vycházet měla především z jejích finančních výkazů. Je zajímavé, že tady na Taiwanu všichni Apple a jeho produkty doslova zbožnují. Například jeden profesor si tuhle společnost bere neustále za vzor úspěchu (občas ještě dohromady s Googlem), často do svých přednášek zahrnuje jeho výsledky, případně nám radí, abychom si koupili Macy, iPody, iPady, nebo případně alespoň akcie této společnosti. Druhý je také nadšeným příznivcem společnosti Steva Jobse, o čemž mimo diskuzi při hodinách svědčí i ona zadaná analýza výroční zprávy Applu. A když se na hodině, kde je možná přes polovinu studentů taiwanských, zeptal, kdo vlastní některý z výrobků s logem jablíčka, byla jsem jedna z mála, která se nehlásila (taiwanci snad do jednoho měli ruce nahoře).

Mimo jiné jsem už podruhé během zdejšího pobytu navštivila pana doktora - i tentokrát mi byla diagnóza celkem jasná i bez vyšetření (ale sichr je sichr, že) - silná bolest v krku zhoršená každým polknutím, zarudlé a oteklé mandle i zvětšené uzliny, teplota - prostě angína jak vyšitá. Taiwanský doktor si mi do krku posvítil, ovšem jeho následující pohled vypadal velmi zmateně - buť mu tam nechodí příliš neasijských pacientů, nebo se ještě nesetkal s angínou. Protože následně mi sestřička přinesla zrcátko, ať prý se sama sobě podívám do krku, jestli je tohle běžný stav (nejsem úplně medik, ale mám dojem, že ani u asijců nejsou čepy na mandlích známkou dobrého zdraví). Po mém oznámení, že to opravdu normální není, mi posvětil antibiotika, která jsem si přivezla z Čech, k tomu mi přidal oranžové tabletky brufenu, a šla jsem. Po třech dnech braní můžu s radostí oznámit, že antibiotika úspěšně zabraly, krk už nebolí - a já pevně doufám, že další nemoc se mi už do konce pobytu vyhne.

Všudypřítomné značení

Angína (respektive spíše ta antibiotika) mi taky překazila účast na sobotní 7/11 pivním maratonu, který uspořádali pánové z international-house. 7/11 je řetěžec obchodů, kde se dá sehnat a zařídit takřka vše. Prodávají tu potraviny, hotové jídlo (které vám na požádání i ohřejí), pití i kávu, kosmetiku, noviny, a další podobné věci denní nutnosti, je možné si tu dobít sim-kartu nebo vybrat peníze z automatu, případně prý i třeba koupit lístek na vlak. Mimochodem, Taiwan je státem s nejhustějším pokrytím těmito malými prodejnami - dominuje právě 7/11, dalšími častými jsou obchody FamilyMart, Hi-Life nebo OK Mart.

Most, kde se BBQ konalo

Pokud jde o samotný maraton, jednalo se o to, že tříčlenné tými musí projít/proběhnout určenou trasou mapující 7/11 v okolí kampusu, v šesti obchodech si zakoupit plechovku piva a vypít ji, k tomu ještě proběhly 3 různé soutěže (samozřejmě také spojené s konzumací). Původně jsme měly s Alčami tvořit ryze český dámský tým, ovšem s ohledem na to, že antibiotika se s alkoholem úplně nesnáší, jsem se musela účasti vzdát, a zastoupil mě tady Tomas z Maďarska (a prý to byla celkem obstojná náhrada :-)). V cíli celého maratonu, ve skrytu pod jedním ze zdejších mnoha mostů, už bylo přichystané barbeque, které navazovalo právě na maraton. Když už mi nevyšlo samotné závodění, alespoň na barbeque jsem se vypravila - a byla to opravdu vyvedená akce, i když počasí nám nepřálo (bez možnosti schovat se pod mostem bychom byli do pěti minut mokří jako myši). Kluci měli připraveno asi 30 kilo naloženého masa a špízů, zeleninový salát a bagety - samozřejmě také zásobu taiwanského plechovkového piva značky Tsingtao. A tak jsme jedli, pili, a hodovali, prostě se dobře bavili.