I♥HK /2/ - Macao

U ruin Sv. Pavla

V sobotu jsme se rozhodli se přesunout ze slunečného Hong Kongu do nedalekého Macaa. Macao je bývalou portugalskou kolonií, momentálně je jeho oficiální status zvláštní správní oblast Čínské lidové republiky. Dostat se do ní dá bez větších problémů trajektrů z hongkongského přístavu - cesta samotná trvá něco mezi hodinou a devadesáti minutami. Perličkou je, že při odjezdu z HK i příjezdu do Macaa je potřeba absolvovat imigrační procedury - takže se vám díky jednomu dní strávenému v Macau v pasu objeví hned 4 nová razítka - opuštění Hong Kongu, vstup do Macaa, opuštění Macaa a další vstup do Hong Kongu :-). Na celé této byrokracii je nepříjemné to, že musíte téměř všude absolvovat dlouhé fronty - no ale co by člověk kvůli návštěvě Macaa neudělal, že :-).

Vánoce jsou tady

Macao je primárně turistickou oblastí, zejména proslulé je svými kasiny a hotely. Ty jsme během našeho procházení města potkávali na každém kroku - všechny jsou monumentální, blyštivé, a často kýčovité samy osobě, nemluvě o vánoční výzdobě, kterou byly ve většině případů okrášleny. V průvodci byla navržena okružní trasa po zajímavých místech z období portugalských kolonizátorů, a my jsme se ji rozhodli následovat. Bylo to zvláštní, když jsme se hustým davem asijatů prodírali k typicky evropsky vypadajícím památkám - různé kostely, domy s podloubími, nebo pevnost. Opět nás často dostávalo do kolen to, jakým způsobem si místní představují vánoční výzdobu. Je vidět, že Vánoce a jejich slavení jim není vlastní, protože mají zvláštní schopnost splácat všechno možné do jednoho (asi jednají podle hesla "čím víc, tím líp").

Benátky uvnitř hotelu

Posledním bodem naší návštěvy Macaa se stal Venetian, komplex, ve kterém se nachází hotel, kasino či nákupní centrum. Ovšem to není to, čím by se tento hotel proslavil nejvíce. Pokud totiž vyjedete do druhého patra Venetianu, najednou se dostanete do falešných Benátech. Místo stěn jsou všude napodobeniny benátských domů, nad vámi se skví falešné modré nebe s bílími obláčky (a viditelnými nýty :-)), a středem prochází kanál s vodou, po které jezdí "pravé" macajské gondoly s "pravými" macajskýji gondoliéry pějícími italské árie. To samo o sobě způsobí, že člověk nevěří vlastním očím, ovšem v kombinaci s vánočním stromem uprostřed, vánočním osvětlením a koledami znějícími z reproduktorů je to ještě úžasnější - tak kýčovité, až se vám to musí líbit :-). V hotelu jsme si ještě rychle prohledli kasino, kde jsme zahlédli jednu čínskou babičku, která v teniskách u výherního automatu svírala velký svazek bankovek - člověk by to do ní rozhodně neřekl :-).

Kongee, ve kterém plave žabka

Jelikož už se hodina nachýlila, a nás stále čekala cesta zpět do Hong Kongu, nasedli jsme do neplaceného rozvozového hotelového autobusu, který nás dovezl krásně přímo do přístavu. Tam jsme obět prošli imigračním, a uvelebili se v sedadlech trajektu. Na zpáteční cestu nemám úplně nejlepší vzpomínky, v jednu chvíli jsme projížděli přes značné vlny, a mému žaludku to nedělalo úplně dobře. Musím pyšně říct, že jsem se udržela - ale taky je třeba přiznat, že kdyby cesta trvala o deset minut déle, asi už bych házela rybičkám :-). Večer už jsme v Hong Kongu absolvovali pouze večeři - dali jsme si kongee (hodně řídká slaná rýžová kaše, nebo hodně hustá rýžová polévka, těžko definovat), a to prosím se žabím masem! Chtěli jsme to vyzkoušet - a pověsti, že chutná jako kuře, nelhali - pouze mi připadlo trochu tužší, a rozhodně mělo více kostí. Ale rozhodně špatně nechutnalo, dalšímu vyzkoušení bych se nebránila :-). Postele v hostelu už na nás čekali, další krásný, ale náročný den byl za námi, a další dva ještě před námi.