Vzduchem, po souši i po vodě do Bruneje

Hrubý plán naší dvoutýdenní cesty (v ryze českém dámském složení já, Alča a Alča) po jihovýchodní Asii byl poměrně přesně daný - zbytek malajského Bornea, okolí Kuala Lumpur na pevninské Malajsii, a ukončení v Singapuru. Ovšem jako první jsme měly v merku sultanát Brunej, malou zemičku na západním pobřeží Bornea, která se díky zásobám ropy řadí mezi nejbohatší země světa. Ovšem cesta, kterou jsme musely před návštěvou Bruneje urazit, byla dlouhá, strastiplná, náročná a únavná - nicméně to všechn o k poznávání cizích zemí patří, a i my jsme s tím byly takříkajíc smířené.

Taiwanská nátura

Jací vlastně jsou Taiwanci? To bych se ráda pokusila trochu odkrýt, a na následujících řádcích tak budete moci najít chování, charakterové i jiné vlatností lidí tady, prostě co je pro ně nějakým způsobem typické. Je ale třeba zdůraznit, že se jedná pouze o mé osobní názory, které se zakládají na poměrně krátkém čtyřměsíčním pobytu - ale i tak doufám, že aspoň většina níže napsaného by se dala brát za objektivní. Také je třeba vzít v úvahu, že jsem všechna fakta zevšeobecnila - takže ne každý Taiwanec musí ten či onen bod splňovat.

Filipíny /3/ - Underground River

Ani v pondělí nebyl čas na vyspávání, tentokrát kvůli výletu k už dříve zmíněné podzemní řece. Dodávka s našimi spolucestovateli nás vyzvedla kolem 7:45, a pak u jsme si to frčely serpentinami do Sabangu (a pan řidič to vůbec nešetřil, chvílemi jsem radši trochu přivírala oči). Naštěstí jsme bez nehody dojeli, paní průvodkyně se nám postarala o loď spojující molo a samotnou zátoku u Underground River, a 20-minutová plavba po zvlněném moři také skončila šťastně.

Filipíny /2/ - Ostrovy Honda Bay & Emerald Playa

I když jsme si na sobotu dopřály desetihodinový spánek, ani tak nás budík před sedmou hodinou ranní nezastihl v příliš bujaré náladě - ale slunečné venkovní počasí už nás z postelí dostalo. Zanedlouho už jsme seděly v dodávce směřující k Honda Bay - to je záliv nedaleko od PP, odkud se vyjíždí na tzv. island hopping (za jeden den se pronajatou lodí podíváte na několik různých ostrovů, v našem případě to byly ostrovy 3). Asi se dá si vše zařídit samostatně, tedy pronajmout loď a zaplatit poplatky za vstupy na jednotlivé ostrovy - ale to se nám zdálo dost komplikované, takže jsme se rozhodly zúčastnit se tzv. package tour, u které se o všechny formality postará cestovní kancelář.

Filipíny /1/ - Konečně opravdová exotika

Za několik posledních měsíců už jsem zažila pobyt v nejrůznějších zemích i prostředích, občas mě čekaly různé šoky způsobené nerovnoměrnou vyspělostí - ovšem Filipíny (konkrétně ostrov Palawan) mě přesvědčily o tom, že jsem nezažila vlastně ještě nic pořádného. Osobně jsem čekala, že to tam bude vypadat podobně jako v Malajsii, tedy že vyspělejší, západně vyhlížející části města budou prostřídány chudšími - ovšem to jsem se dost hrubě spletla.

San...er...yi...xin nian kuai le!

Týden mezi Vánocemi a Silvestrem jsem (bohužel) strávila povětšinou v pracovním módu - do posledního prosincového čtvrtka jsme museli odevzdat skupinovou práci, na které jsme ovšem začali pracovat teprve den před Štědrým dnem. Takže jsme to docela honili, ale nakonec se nám kupodivu povedlo projekt do přijatelné formy přivést včas, takže bezesná pracovní noc před deadlinem se naštěstí konat nemusela. A pak už mi nastaly poměrně zlaté časy - konečně jsem měla školu za sebou (i když prozatím nevím, jak jsem v jednotlivých předmětech dopadla), takže zbyl čas i na pohodu, klid a užívání si zaslouženého volna (konečně jsem se zase jednou dosytosti vyspala :-)).

Vánoce na asijský způsob

Stejně jako v Čechách, ani u nás na Taiwanu prosincové počasí moc nenavozovalo sváteční či vánoční atmosféru - nevlídné sychravé počasí pokračovalo, slunce se pro jistotu neukazovalo (už si ani nevybavuji, kdy jsem ho, mimo minulé středy, tady v Taipei viděla naposledy), a k tomu nám ve škole nastaly krušné časy odevzdávání závěrečných prací (které zde suplují závěrečné zkoušky). Mimochodem, teplota venkovní kolem 16° či 17° se sice na první pohled nemusí zdát tak špatná, ovšem momentálně ve stejných hodnotách pohybuje i teplota našeho pokoje na koleji (jo, už i 17° se na našem teploměru ukázalo), už se to tak veselé nezdá - bojovat se s tím moc nedá, pomáhá maximálně tak vrstvení oblečení nebo celodenní pobyt pod dekou.