Hiking v Yangmingshanu

Občas výhled i byl

Ranní vstávání mě prostě baví - jak jinak si vysvětlit, že jsem kromě pátku i v sobotu dobrovolně podstoupila buzení v 6 ráno? No, spíš to bude tím, že si nechci kvůli nějakému nepodstatnému spánku :-D nechat utéci zajímavé věci - jako třeba sobotní výšlap na Mt. Datun v Národním parku Yangmingshan, který zorganizoval spolužák Victor. V kampusu se k nám čtyřem z kolejí (já, obě Aleny a Sebastian z Peru) přidalo ještě několik dalších výměnných studentů, co bydlí v international house, a společně jsme se vydali na místo konečného srazu, na hlavní nádraží. Tady se naše skupinka rozrostla ještě o několik lidí, a v celkovém počtu přibližně 15 nadšenců jsme vzali autobus, který nás za hodinku dovezl k začátku naší trasy.

Geopark Yehliu - druhý pokus

Geologický park Yehliu

Páteční dny tu většinou probíhají poněkud lenivě, jelikož školu mám až večer od sedmi do deseti, čili na víkend se odjet ještě nedá, a ráno si trošku přispat člověka poměrně láká :-). Nicméně jsme se rozhodli učinit tomu přítrž, takže jsem nekřesťansky brzy vstali, a už podruhé tento měsíc se vydali na trasu Taipei-Yehliu. Ráno to nevypadalo úplně růžově, přes noc poměrně hustě pršelo,

Mushroom rocks

a předpovědi (kterým se ovšem nedá moc věřit, jak znovu a znovu zjišťuji) nezněly nejpozitivněji - v oblasti, kde se geopark nachází, byla pravděpodobnost srážek uvedena mezi 50% - 60%. Ovšem protože v sedm ráno se déšť nekonal, rozhodli jsme se to risknout - v ryze českém složení já, Alča, Alča, a jako mužský element se přidal Honza. Pozitivní bylo, že už jsme přesně věděli, odkud jede autobus, na které zastávce vystoupit i jak se dostat do samotného parku, takže o půl desáté už jsme si kupovali vstupenky (pro studenty 25NTD, tedy asi 15 korun - kam se za to podíváme u nás?).

Sun Moon Lake

Sun Moon Lake z pagody

Nevlídné, zamračené a deštivé  počasí Taipeie nás už několik posledních týdnů mírně řečeno nebavilo, čili jsme se v českém složení já a obě Alči rozhodly vydat se směrem na jih, v touze užít si opět jednou tepla, slunce a pohody. Náším plánem bylo největší taiwanské jezero Sun Moon Lake (čili jezero slunce a měsíce), které se nachází asi v polovině délky ostrova, a je to oblíbený turistický bod jak cizinců, tak místních.V sobotu brzy ráno jsme tedy zahájily naši dlouhou výpravu cestou na hlavní nádraží - přímé lístky do naší cílové destinace už bohužel byly vyprodány, takže jsme musely vzít zavděk lístkem pouze do Taichungu, kde jsme se měly ptát na navazující autobus k jezeru Sun Moon Lake. Posnídaly jsme koblihy v místním řetězci Mister Donut, což nám pomohlo přežít následující hodiny strávené nejprve v jednom, a poté v druhém autobusu. Další originální zážitek - náš řidič se v čekání na zelenou rozhodl, že si potřebuje odskočit - bohužel si čas špatně rozvrhl, takže nás za námi stojící řidiči vytroubili - jsme tu prostě v zemi neomezených možností :-).

Občas se nestačím divit

Budova college of commerce

Minulý týden mě přesvědčil o tom, že na zdejší univerzitě je všechno možné. Začalo to mou úterní hodinou mezinárodních investic. Učitel po vstupu do třídy požádal jednoho spolužáka, zda by mu mohl do nedalekého McDonaldu skočit pro jakousi jeho objednávku. Chlapec se tedy zvedl a odešel, po deseti minutách se vrátil asi se třemi plnými papírovými pytlíky označenými typickým M. To by ještě možná nebylo tak zvláštní, ovšem když potom dva tyhle pytlíky vyučující poslal mezi nás, ať si nabídneme - to už se vážně jen tak někde nezažije. Všichni jsme na sebe mírně nevěřícně koukali, když jsme ze sáčků tahali horké smažené bramborové placičky, povzbuzování profesorem, ať se neostýcháme, že jich je tam dost.

Co všechno je v plánu? Rekapitulace...

Kratší článeček o připravených výletech, které mě čekají v příštích měsících.
4. - 9. listopadu malajská část ostrovu Borneo - město Kota Kinabalu a okolí. Pojedeme tam ve skupině 5 super holek, já, obě Aleny, Stephanie z Holandska a Sabrina z Německa.

Sheng ri kuai le Taiwan!

Slavíme

...aneb krásné narozeniny Taiwane! Tato slova byla v pondělí 10. října často viděna i slyšena. Tento den je totiž mimo jiné znám pod názvem Double ten day, a je to státní svátek ku příležitosti založení Taiwanu. Letos to bylo jubilejní 100. výročí, takže jsme si samozřejmě nechtěly nechat ujít příležitost vydat se do ulic Taipeie a nasát atmosféru spolu s davy slavících Taiwanců. Oříškem bylo ovšem už samotné shánění informací o průběhu oslav - věděly jsme, že ráno má u prezidentského paláce proběhnout slavnostní ceremonie, poté je na programu průvod, a večer festival ukončený ohňostrojem. Ovšem veškeré tyto informace jsme měly z druhé ruky, takové to "jedna kamarádka říkala" - když se člověk pokusil vyhledat nějaký oficiální program na internetu, měl bohužel smůlu.

Nedělní výlet s nečekaným zakončením

Beer tower (pivní věž)

Neděle vychází ze slova nedělat - ne ovšem pro nás, jelikož tato charakteristika pro nás platila už pro sobotu, kterou jsme prožily v pomalém a lenošivém tempu. Páteční večer tu byl ve znamení piva a setkání Čechů žijících či studujících na Taiwanu - posezení na zahrádce bylo příjemné a pivo točené do skla byla osvěžující změna oproti tradičnímu popíjení z plechu. Proto se nelze divit, že se končilo až v brzkých ranních hodinách, což pak mělo za následek onu sobotní unavenost a tendenci k nicnedělání (ovšem nakonec jsme si alespoň při surfování na internetu zabookovaly letenky do Malajsie - od 4. do 9. listopadu si budeme nahřívat kosti na Borneu v Kota Kinabalu :-)).

Co dělat když venku prší? Jíst se dá naštěstí vždycky :-)

Pěší zóna Ximen

Počasí se nám tu před minulým víkendem dost zhoršilo, opět se ochladilo (kolem 24°C), a od pátečního večera tu víceméně nepřetržitě pršelo (žádná slabá přeprška, ale pořádný a trvalý liják). Tím nám padly jakékoly víkendové plány, protože výletit či kochat se městem nebylo díky průtrží mračen dost dobře proveditelné. Tím pádem jsme se v sobotu dopoledne vydaly k hlavnímu nádraží, kde se v podzemních prostorách metra nachází nákupní zóna - pro nás tedy ideální destinace, pokukování po obchodech a stáncích tři holky (já, druhá Alena, a francouska Adeline) nikdy nemůže být špatnou variantou, bonusem bylo sucho a teplo :-). Ochutnávaly jsme nabízené taiwanské produkty, daly jsme si koktejl, a objevily jsme také úžasný krámek se suvenýry - tak jsem si tam koupila dřevěný vějíř pro horké dny (snad ho ještě budu mít kdy využít, zatím na to počasí nevypadá :-)).

Škola a studium v taiwanském pojetí

Výhled z učebny čínštiny

I když se to tak možná nezdá, i škola tu v mém životě hraje dost podstatnou roli (a s přibývajícími týdny bude stále podstatnější :-( ). Zapsaná jsem na čtyři místní anglicky vyučované předměty, z nichž každý trvá 3 hodiny, k tomu je třeba ještě dvakrát týdně připočítat 3 hodinový kurz čínštiny. Když to vezmu od postupně začátku pracovního týdne, pondělí je bezpochyby mým nejblíbenějším dnem mimo víkend - to totiž žádné hodiny nemám :-) (ovšem vypadá to, že v příštích týdnech budu většinu pondělků trávit doděláváním restů, úkolů a čtením případových studií).