Nedělní výlet s nečekaným zakončením

Beer tower (pivní věž)

Neděle vychází ze slova nedělat - ne ovšem pro nás, jelikož tato charakteristika pro nás platila už pro sobotu, kterou jsme prožily v pomalém a lenošivém tempu. Páteční večer tu byl ve znamení piva a setkání Čechů žijících či studujících na Taiwanu - posezení na zahrádce bylo příjemné a pivo točené do skla byla osvěžující změna oproti tradičnímu popíjení z plechu. Proto se nelze divit, že se končilo až v brzkých ranních hodinách, což pak mělo za následek onu sobotní unavenost a tendenci k nicnedělání (ovšem nakonec jsme si alespoň při surfování na internetu zabookovaly letenky do Malajsie - od 4. do 9. listopadu si budeme nahřívat kosti na Borneu v Kota Kinabalu :-)).

Skalní útvary

Abychom si zlepšily víkendové skóre, tak jsme se spolu s Alenami a Jenny ze Šanghaje dohodly, že v neděli podnikneme cestu na severní pobřeží Taiwanu, konkrétně do geoparku Yehliu. Ranní počasí příliš optimisticky nevypadalo, kolem šesté tu byl pořádný slejvák, ovšem jelikož kolem osmé už to vypadlo stabilněji, rozhodly jsme se to risknout (předpokládaly jsme, že i kdyby se znovu rozpršelo, tak mimo Taipei za hranicí pásu hor by i tak mohlo být nedeštivo). Po cestě autobusem to v jednu chvíli vypadalo dost děsivě, projížděli jsme lijákem - ovšem zdálo se, že naše předpoklady o počasí mimo Taipei se po doražení do Yehliu vyplnily - i když bylo zamračeno, déšť se nekonal. U vchodu do parku byly téměř davy (mohlo nás to napadnout, byla

Davy turistů ani déšť neodradil

neděle, ještě k tomu víkend prodloužený pondělním státním svátkem), připojily jsme se tedy k nim a vydaly se na trasu podél pobřeží, kde se měly nacházet nejrůznější geologické útvary a skály vytvarované různými živly do těch nejfantastičtějších podob. My jsme si jich bohužel užít nestačily - déšť nás nakonec doběhl, spustil se na nás doslova v provazech, když se k tomu ještě přidal silný vítr, způsobilo to naše promočení do morku kostí. Alenu ke všemu zradil deštník, rukojeť se jí odlomila od vršku, můj deštník už měl také namále (tady jsou deštníky zboží s krátkou trvanlivostí :-)) - tak jsme usoudily, že se půjdeme

Alči zhuntovaný deštník

schovat někam do restaurace, dáme si jídlo, a podle vývoje situace se pak rozhodneme, co dál. Ani po hodinovém sezení to na vyjasnění nevypadlo, čili jsme se rozhodly pro návrat do Taipei - geopark se nám ale i přes naprostou nepřízeň počasí a davy turistů líbil, takže se sem určitě ještě hodláme podívat (ovšem příště už si objednáme slunce :-)).
Abychom si trochu spravily pokažený výlet, tak jsme si ve zdejší univerzitní knihovně vypůjčily DVD Indiana Jones 4 (ano, slyšíte správně, u nás v knihovně půjčují filmy či seriály, a to bez poplatku - dokonce jsou tu i počítače a televize s gaučíky pro filmy, které nejsou k dispozici pro vypůjčení domů), otevřely si víno, a udělaly si pohodu u filmu. Nakonec to tedy bylo příjemné ukončení

Můj nový kamarád :-)

nepříliš vydařeného dne - na druhou stranu, přežily jsme bez úhony, máme už vybrané místo na příští výlet, a pořádně promoknout při taiwanském dešti je vlastně taky zajímavá zkušenost (i když opakovat už bych ji úplně nemusela :-)). Plus jsme si alespoň v Yehliu za 100 dolarů nakoupily nové (a snad pevnější :-)) deštníky - já mám krásně barevný, abych měla aspoň něco pozitivního při deštivých dnech.