Sun Moon Lake

Sun Moon Lake z pagody

Nevlídné, zamračené a deštivé  počasí Taipeie nás už několik posledních týdnů mírně řečeno nebavilo, čili jsme se v českém složení já a obě Alči rozhodly vydat se směrem na jih, v touze užít si opět jednou tepla, slunce a pohody. Náším plánem bylo největší taiwanské jezero Sun Moon Lake (čili jezero slunce a měsíce), které se nachází asi v polovině délky ostrova, a je to oblíbený turistický bod jak cizinců, tak místních.V sobotu brzy ráno jsme tedy zahájily naši dlouhou výpravu cestou na hlavní nádraží - přímé lístky do naší cílové destinace už bohužel byly vyprodány, takže jsme musely vzít zavděk lístkem pouze do Taichungu, kde jsme se měly ptát na navazující autobus k jezeru Sun Moon Lake. Posnídaly jsme koblihy v místním řetězci Mister Donut, což nám pomohlo přežít následující hodiny strávené nejprve v jednom, a poté v druhém autobusu. Další originální zážitek - náš řidič se v čekání na zelenou rozhodl, že si potřebuje odskočit - bohužel si čas špatně rozvrhl, takže nás za námi stojící řidiči vytroubili - jsme tu prostě v zemi neomezených možností :-).

Výhled od chrámu

Kolem druhé hodiny nás konečně uvítaly cedule značící, že jsme se dostaly do cíle. Tam jsme nejprve našly ubytování (jely jsme, jak se říká, na blind) v jednom z mnoha hotelů, a pak už jsme neotálely a vydaly se k jezeru. Tady jsme si zaplatily zastávkovou cestu lodí přes jezero - naše první zastávka byla u dvou chrámů, Xyanguang a Xyanzang, přičemž ke druhému bylo třeba vystoupat asi kilometrový trek. Bylo teplo, při výstupu skoro až dost, ale bylo viditelnost nebyla nejlepší - bylo jaksi zamženo, zřejmě opar z vypařující se vody jezera. Nicméně i tak bylo stokrát příjemněji než v uplakané Taipei. Naše další cesta lodí vedla do přístavu Ita Dao, kde jsme se ale vzhledem k

Brána chrámu Xyanzang

pokročilé hodině jen lehce porozhlédly s tím, že více si zdejší přístaviště a uličky plné krámků a stánků prohlédneme zevrubněji zítra. Chytly jsme jeden z posledních lodních spojů do původního přístavu v městečku Shuieshe, kde jsme si daly večeři, a na chvilku si zarelaxovaly v hotelovém pokoji (byla to slast spočinout na matraci, která má na výšku víc než 5 centimetrů :-)). Pak jsme se ještě vydaly ven (kde bylo popravdě řečeno dost mrtvo, kromě velkého množství hotelů a několika stánků u přístavu nic moc), a

Západ slunce v přístavu

vystoupaly jsme k luxusnímu hotelu s podobou obrovské lodní plachty (z odpolední projížďky lodí jsme si z čínského výkladu vydedukovaly, že zde nocovala dokonce Lady Gaga - její jméno se i v čínštině vyslovuje stejně, tak nás to při čínském monologu hned zaujalo :-)). Noční panoráma na osvícený přístav i protější břeh bylo kouzelné, rozhodně to mělo svou atmosféru. Potom jsme se ještě prošly přístavištěm a promenádou po molu, načež jsme se vrátily do hotelu, daly si pořádnou sprchu, a zapadly do krásných měkkých postelí (to byla slast :-)).

Snídaně po taiwansku

Ráno se nám z vyhřátých pohodlných pelechů vůbec nechtělo, ovšem oknem k nám prosvítalo slunce, které nás přece jen ke vstávání přemluvilo. Taiwanská hotelová snídaně byla dost podivná (krom toustového chleba bylo k dostání také teplá zelenina, tofu, vaječná omeleta a maso, spolu se zvláštně "blemcavou" rýží), ale i tak jsme po ní měly v bříšku jako v pokojíčku. Sbalily jsme si batohy, a vyrazily na cestu podél jezera - tentokrát jsme si zaplatily denní lístek na okružní autobusy (takže jsme mohly do kteréhokoli nastoupit, a kdekoliv po cestě opět vystoupit, porozhlédnout se, a popojet zase dál). Nejdříve to byl chrám Wenhu, který nás naprosto nadchnul. Sice už jsem několik různých taiwanských chrámů navštívila, ale tenhle byl z těch všech s přehledem nejkrásnější. Několik různých budov, krásná výzdoba, výhled na jezero - úžasné.

Vchod do Wenhu temple

Jeden ze strážců

Samotný chrám

Komplex Wenhu temple s jezerem

Krásná výzdoba

Přání štěstí

Dýchla na nás Asie

Zhen pagoda

Dále jsme se svezly dál k chrámu Xyanzuang (kde jsme už byly v sobotu), a odtud jsme vystoupaly k nejvyššímu bodu v okolí jezera, kterým byl vrchol s pagodou Zhen. Ta byla také monumentální, a příjemné bylo, že tam téměř nebyli další turisté. Důvodem bylo zřejmě to, že se k ní nedalo dostat jinak než vlastními silami, což pro mnoho Taiwanců, kteří bez autobusu/taxíku/skútru nedají ani ránu, nebylo přijetalné. Vydrápaly jsme se až na úplný vrchol pagody, odkud jsme se pokochaly krásnými výhledy na jezero a jeho okolí. Bylo zvláštní, že ačkoli ráno bylo nebe modré bez mráčku, jak den postupoval, postupně se opět obloha začala zahalovat jakýmsi oparem (takže kdyby se někdo z vás někdy chystal navšívit Sun Moon Lake, doporučuji vyrazit na obhlídku hned ráno, abyste také stihly modrou oblohu).

Molo v Ida Tau

Poslední nedělní zastávkou byla vesnička Ida Tao. Tam byl čilý turistický ruch, množství krámků a stánků jak se suvenýry, tak s jídlem. Ovšem stačilo projít jeden dva z nich, a bylo to, jako byste navštívili všechny - zboží v 90% případů opakovalo - čaje, šátky, ponča, dřevěné sošky, různé náramky, čelenky a náhrdelníky, a k tomu také plno nejrůznějších kýčů. Daly jsme si tedy oběd, což byla zvláštní napařovaná houska plněná plátkem masa, vejcem a nakládanými okurkami - něco jako hamburger po taiwansku :-). Pak už jsme vyrazily na autobus zpět do Shueishe (na který jsme neočekávaně čekaly asi půl hodiny - už jsme si říkaly, že možná budeme muset zpátky opět dojet lodí, pokud autobus brzy nepřijede :-)). Naštěstí se tahle varianta konat nemusela, zpět jsme se v pořádku dostaly, a před šestou už jsme seděly v dalším buse, tentokrát už expresním přímo do Taipeie. Cesta byla dlouhá, asi čtyři a půl hodiny, a pak nás ještě čekalo přesedlání na metro a městský autobus - ale kolem půl dvanácté jsme se štastně dostaly zpátky domů, kde jsme už pouze vyčerpaně zapadly do postelí.