Co dělat když venku prší? Jíst se dá naštěstí vždycky :-)

Pěší zóna Ximen

Počasí se nám tu před minulým víkendem dost zhoršilo, opět se ochladilo (kolem 24°C), a od pátečního večera tu víceméně nepřetržitě pršelo (žádná slabá přeprška, ale pořádný a trvalý liják). Tím nám padly jakékoly víkendové plány, protože výletit či kochat se městem nebylo díky průtrží mračen dost dobře proveditelné. Tím pádem jsme se v sobotu dopoledne vydaly k hlavnímu nádraží, kde se v podzemních prostorách metra nachází nákupní zóna - pro nás tedy ideální destinace, pokukování po obchodech a stáncích tři holky (já, druhá Alena, a francouska Adeline) nikdy nemůže být špatnou variantou, bonusem bylo sucho a teplo :-). Ochutnávaly jsme nabízené taiwanské produkty, daly jsme si koktejl, a objevily jsme také úžasný krámek se suvenýry - tak jsem si tam koupila dřevěný vějíř pro horké dny (snad ho ještě budu mít kdy využít, zatím na to počasí nevypadá :-)).

Sushi express

Pak jsme se přesunuly na pěší zónu u stanice Ximen - protože na chvíli přestalo pršet, mohly jsme se touto zónou projít, a dá se jedině říct, že to tam opravdu žilo - plno lidí, obchody, stánky, restaurace, kina, neony, světla - úžasná atmosféra, dost nesrovnatelná s klidnou ulicí na periferii u našeho kampusu :-). A protože už nám pomalu začalo kručet v žaludcích, rozhodly jsme se společně navečeřet, a to k mé radosti v Sushi express - moje první sushi zkušenost! Musím říct, že úžasná, rozhodně to nebylo naposled, co jsem si ho dala :-). Sushi express funguje tak, že sedíte u stolu, kolem vás po pásu jezdí talířky s

Spolustolovnice Adeline a Alena

jednotlivými připravenými jídly, vy si vyberete, sníte, a na konci podle počtu prázdných talířků na stole zaplatíte - princip jednoduchý a efektní. Ovšem bylo to hrozně těžké, zraky přecházely, nejraději bych vyzkoušela všechno, což by ale bylo moc jak pro mou peněženku, tak pro můj žaludek (i takhle jsem se šesti prázdnými talířky byla víc než plná :-)). Troufla jsem si dokonce i na jedno sushi s plátkem syrové ryby nebo chapadýlkem chobotničky, jako zákusem jsem měla broskvové pudinkové želé. A i když normálně pálivé nemám ráda, křen wasabi mi k tomu všemu velice seděl :-).

Dezert

Syrový losos a kreveta

Obsah nejistý, chuť dobrá :-)

Závitek s chapadýlkem

Hot pot kotlík

V neděli se obloha neumoudřila, stále a bez přestávky pršelo (až se člověk musel přemlouvat, aby si došel alespoň v poledne na nějaké jídlo do nejbližší restaurace :-)). Ale večer jsem celkem ráda, spolu s dalšími zahraničními studentkami, vyrazila do centra města, abych si vyzkoušela další tradiční kulinářský zážitek asijských zemí - takzvaný hot pot. Abych vám to přiblížila, někdy se tomu také může říkat čínské fondue. Když jdete do restaurace na hot pot, uprostřed stolu je kovový kotlík s nejrůzněji ochucenou vodou, pod kotlíkem po celou dobu hoří oheň, takže obsah kotlíků se neustále vaří. Zbytek už je na vás, máte k

Suroviny

dispozice neuvěřitelně rozmanitý výběr syrových potravin a masa, které si dle svých chutí do kotlíku naházíte, a po uvaření opět z horké lážně vytáhnete, a sníte. A že je opravdu z čeho vybírat, to možná bude zřejmé z následujícího výčtu - kromě mnoha druhů zmražených plátků masa jsme si mohly v chladícím boxu vybrat čerstvé krevety, mušle, rybí filety, tofu nejrůznější velikostí i tvarů (někdy jsem vůbec neměla tušení, že to, co jsem si vytáhla z kotlíku, bylo také tofu), nudle obyčejné i rýžové, zelenina,

Šup s tím dovnitř

houby, masové i rybí koule...No prostě člověk nevěděl, co zkusit dřív, protože toho bylo opravdu požehnaně. Krom toho tam také byl pult se zmrzlinami (dokonce si ji člověk mohl dát i do kornoutku :-)), v ledničce byly zákusky, čerstvé ovoce, u nápojového baru voda, džusy, čaje i káva, u dalšího pultu zase bylo mnoho surovin k vytvoření omáčky podle vlastní chuti. No, všechny bez výjimky jsme se přecpaly k prasknutí - zaplatily jsme asi 500 dolarů, tedy něco přes 300 korun, a za tuto cenu jsme měly k dispozici stůl (a tedy i jakékoli množství jídla a pití :-)) po dobu dvou hodin (a věřte mi, i když už žaludek protestoval, oči by stále jedly :-)). A stejně jako v sobotu sushi, ani zopakování nedělního hotpotu si určitě nenechám při nejbližší možné příležitosti ujít.